Vše se vymýšlí pěkně tiše na úřadě. Proč by se s tím měla zatěžovat veřejnost? Jenomže, ať už bude proces participativního rozpočtu vypadat jakkoliv, tak s účastí široké veřejnosti celý proces stojí a padá. Jak můžeme věřit tomu, že to není zase nějaká hra na transparentnost, když nikomu nestálo za to, udělat otevřenou schůzku s občany před tím, než se něco konkrétního schválí?
Participativní rozpočet znamená, že se do rozpočtového procesu zapojí široká veřejnost. Důležité je, že se vytvoří dostatek příležitostí, aby se veřejnost zapojila do všech fází rozpočtového procesu. S ohledem na fáze rozpočtového procesu, které probíhají teď v červnu, by se mělo jednat o průzkum potřeb, který se stane podkladem pro přípravu návrhu rozpočtu na rok 2016, a současně o veřejné slyšení nebo diskusi k návrhu závěrečného účtu na rok 2014. Nic takového se (samozřejmě) nekoná!
Další metodou zapojení veřejnosti je členství občanů ve výborech zastupitelstva a v komisích rady. Nejde jen o finanční výbor, i pro všechny další výbory a komise je rozpočet, jeho příprava a plnění, důležitý. Mezi členy sedmi výborů a sedmi komisí není ani jeden občan, který by nebyl zastupitelem.
A nesmíme zapomínat na radniční noviny. Schválně jestli v nich příští týden bude nějaká informace o závěrečném účtu. Informování široké veřejnosti je pro její zapojení samozřejmě klíčové a obecní noviny jsou (potenciálně) ideální informační platformou.
Proces je teprve na začátku a třeba v připravovaném komplexním návrhu metodiky, jíž se bude celý proces participativního rozpočtu řídit, budou ještě lepší nápady, než jaké jsem tu rychle nastřelila.
Pokud se však připravovaný proces nebude týkat celého rozpočtu, ale jen nějaké marginální částky, tak nemá smysl mu věnovat ani minutu času a ani joule energie.