Na co tedy při tvorbě aplikace nezapomenout?
1) Důležitý není jen schválený rozpočet ale i jeho změny v průběhu roku a aktuální plnění nebo čerpání. Pro každou položku je tedy nutné uvádět hned tři údaje: rozpočet – upravený rozpočet – skutečnost. Přitom upravený rozpočet i skutečnost se mění, skutečnost denně a upravený rozpočet skoro při každém jednání rady nebo zastupitelstva. Proto jsou údaje ke konci minulého čtvrtletí hodně neaktuální a je vhodnější aktualizovat údaje častěji, třeba i v reálném čase.
Rozpočet se samozřejmě týká období jednoho roku, velmi zajímavá je však možnost meziročního srovnání. Proto je vhodné do aplikace zahrnout i údaje za minulá období. Příkladem může být projekt rozpocetobce.cz, který umožňuje pro libovolnou položku zobrazit graf s údaji od roku 2000. U jednotlivých měst jsou často k dispozici údaje za více let, přehledné srovnání však chybí.
Ilustrační příklady:
V Praze 18 mají pouze schválený rozpočet , v Olomouci nejsou všechny tři údaje nikdy v jednom pohledu, což neumožňuje srovnání. Čtvrtletně aktualizované informace jsou v monitoru státní pokladny, kde však nejsou městské části, měsíčně aktualizované údaje mají v Sokolově a průběžně aktualizují data v Novém Městě na Moravě.
2) Dále je klíčový způsob členění příjmů a výdajů. Základem jistě bude povinně sestavovaný výkaz Fin 21-2 M a klasifikace příjmů a výdajů podle platné rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba definuje třídění druhové, které vychází z ekonomické podstaty operace např. daně, dotace, platy, nákupy a investice, a třídění odvětvové, které charakterizuje účel dané operace, např. doprava, školství, sport nebo správa.
Otázkou však je, zda rozklikávací rozpočet nabídne nebo nenabídne údaje v obou tříděních současně. To samozřejmě výrazně ovlivní vypovídací schopnost aplikace. Je totiž velký rozdíl vidět, že na základní školství se vydalo 10 milionů, nebo že běžné výdaje na školy byly 2 miliony a investice 8 milionů. Samozřejmě se nabízí řada možností, jak kombinaci obou třídění využít.
Kromě členění vycházejícího z rozpočtové skladby je potenciálně nesmírně přínosné vlastní členění alespoň některých operací. Jednou z možností je členit rozpočet podle organizační struktury (např. v Olomouci ) nebo podle jednotlivých akcí. Například u investic je zajímavé vidět pohromadě veškeré výdaje a příjmy (např. dotace) související s daným projektem a to za celou dobu realizace investice, tj. ne jen za jeden rok (např. v Havlíčkově Brodě takto informují o investicích a velkých opravách )
V této oblasti se rovněž nabízí propojení rozklikávacího rozpočtu s profilem zadavatele a případně i registrem smluv. Po rozkliknutí určité investice tak uživatel vidí nejen její rozpočtové aspekty, ale má k dispozici i informaci o výběrovém řízení a uzavřené smlouvy. Příkladem propojení rozklikávacího rozpočtu s informacemi o veřejných zakázkách je Nové Město na Moravě.
3) Ve velkých městských částech hlavního města Prahy je alfou a omegou smysluplnosti rozklikávacího rozpočtu zahrnutí zdaňované činnosti tj. nakládání s obecním majetkem. Otázkou samozřejmě je, jak to udělat, protože u zdaňované činnosti se na rozdíl od rozpočtu nesledují příjmy a výdaje ale náklady a výnosy. Řešením asi může být samostatná dílčí aplikace. Pokud má totiž rozklikávací rozpočet být opravdovým přínosem, musí jasně ukázat, zda město nebo městská část dokáže financovat běžné výdaje běžnými příjmy, tj. že nežije z podstaty. Bez této informace se nikam neposuneme.
4) Poslední otázkou je, jak detailní má být “poslední rozklik”. Zůstat na úrovni položka – paragraf, které stanoví rozpočtová skladba je mnohdy naprosto nedostatečné. Např. 30 milionů Kč na nákup služeb na péči o vzhed obcí – Je v tom jen sekání trávy nebo i oprava cestiček v parku a úklid psích exkrementů?
Druhým extrémem je rozklik na úroveň jednotlivých faktur. Někde mezi pak rozklik na úroveň dodavatele, který má např. Zlín v sekci detail – výdaje dle subjektů
Jak je vidět, rozklikávací rozpočet může být jak “píárovým” počinem bez jakéhokoliv faktického významu tak šikovným nástrojem poskytujícím přehled o hospodaření způsobem srozumitelným i pro lajka. V tomto případě se pak velice přimlouvám za přípravu “průvodce pro uživatele”, který zajistí, že i lajk dokáže dohledat to, co ho zajímá. Porovnání aplikací v různých městech ukazuje, že naprogramovat lze lecos, ale ne každý o to stojí. Aplikace od stejné firmy, které na první pohled vypadají úplně stejně, se uvnitř často podstatně liší.
Nabízím jednoduchý test: Dobrý rozklikávací rozpočet se pozná podle toho, že se v něm dá zjistit, kolik stál samotný rozklikávací rozpočet.